Lyžařský kurz 2019

Lyžák 2019

Takže lyžák jsem si hodně užila, protože jsme nějak nebavili s 8. a 9. třídou a tam jsme se začali bavit. Pomáhali jsme si na lyžích a taky ve vztazích. Lyžovat jsem neuměla a myslela jsem, že je to lehké, ale to tedy není… zatáčet doleva pak doprava a ještě vědět, co to je pluh! A tam nás to všechno naučili!!!

První den to bylo dobré, to jsme si to zatím ukazovali a potom zkoušeli. Další den už byl horší a říkala jsem si, že se to nikdy nenaučím. Třetí den jsem zbyla jenom já a Pavla G., tou dobou všichni už jezdili na vleku a my ještě ne, proto nám to přišel vysvětlit pan Komenda, tomu moc děkuji, protože mě to naučil. Jedna zatáčka druhá a už jsem to uměla! Hned jsem si to šla zkusit na vlek a bylo to boží, sice jsem se hodně bála, ale nevadí. Ve středu jsme jeli na Přemyslov, nevím proč, ale tam se mi lyžovalo líp jak u Kareše. Ve čtvrtek to bylo podobné, ale jezdili jsme po zadku dolů z kopce, takže ten den jsem si užila. V pátek jsme měli jsme závody, byla jsem poslední, ale nevadí! Večer byla diskotéka a tu jsem si moc užila.  V sobotu nastal ten nejhorší den, čekalo nás balení a loučení, ach jo, klidně bych se tam vrátila. Děkuji učitelům za to, že už sjedu kopec a Evě a Nelči, že to se mnou vydržely na pokoji.

Byl to můj první a doufám, že ne poslední lyžák. 13.-20.1.2019          Pavlína Tomanová

************************************************************************************************

Lyžařský kurz

Když jsem přijela do hotelu Dlouhé Stráně, hotel na mě působil velmi skvěle. Na pokoji jsem byla s mými kamarádkami, měli jsme pokoj číslo: 210. Zjistila jsem, že lyžařský kurz není jen o lyžování, ale i o tom, abychom se více seznámili s 8. a 9. třídou. Když jsme přijeli, ostatní třídy se s námi moc nebavily, postupem času se však vše změnilo.

Mám spoustu trapných, ale úžasných vzpomínek …třeba když k nám přišel Honza a dělali jsme „blbosti“, nezapomenu na vyprávění historek od Zdeni. Když Verči praskla pet láhev a rychle jí vyhodila z okna, věděli jsme, že vyhazovat odpadky do přírody není správné, a proto jsme udělali správnou věc šli jsme se brodit ve 3metrovém sněhu. Pet láhev jsme našli a vyhodili do koše. Určitě si myslím, že všem nebudou chybět schody v hotelu, bylo jich tam totiž víc než 1000 . Dost mě překvapilo, co se dokáže člověk naučit za pouhých 6 dnů. Nikdy jsem nestála na lyžích a naučila jsem se dobře lyžovat hned, jsem ráda, že se učitelům podařilo naučit všechny žáky lyžovat, proto jedno velké DÍKY všem učitelům, kteří tam s námi byli. Taky jsme se za pouhých 6 dnů naučili vycházet s ostatními a navzájem si pomáhat. Taky děkuji mému kamarádovi Zdeňovi, protože mi taky pomáhal naučit se lyžovat. Jsem na sebe pyšná, protože jsem dokázala sjet i velkou sjezdovku na Přemyslově. Je škoda, že jsme tam byli jen dva dny bylo to tam super! U Kareše se mi to taky líbilo, ale ne tak moc jako na Přemyslově. Poslední den byla diskotéka, která byla plná emocí, ke konci se snad všichni rozbrečeli, protože už nebude jiné místo, kde se tak všichni uvidíme a sblížíme… Bude mi to chybět, takže všem doporučuji jet na lyžařský kurz, protože ten kdo nejel o hodně přišel.

Michaela Poláčková 7.třída

*******************************************************************************************

Lyžák

Lyžařský kurz se mi moc líbil! Přijeli jsme v neděli kolem půl druhé. Když jsme dorazili na místo, vyndali jsme kufry, lyže a lyžáky. Kufry jsme si zavezli do pokojů, lyže a lyžáky uklidili do lyžárny. Kolem třetí jsme se chystali na svah. Bylo tam strašně moc schodů, ale mně to ani tak nevadilo.

Na svahu jsme si obuli lyžáky a nasadili lyže a pak vzhůru na kopec! V půli kopce jsme postupně sjížděli dolů a podle toho nás rozdělili do čtyř skupin. Další den to probíhalo úplně stejně, až na to že jsme šli lyžovat dopoledne i odpoledne. No můžu vám říct, že nohy mě bolely, ale dalo se to vydržet. Třetí a čtvrtý den jsme jeli lyžovat do Přemyslova, tam to bylo super. Místo pomy tam byla lanovka. Druhý den už jsme si dávali dokonce i závody, co jsme taky mohli čekat než to, že jsem skončila v lese. Já jsem byla v pohodě, ale stromek na kterém jsme skončila moc ne, ale stejně jsme závodili dál. Čtvrtý den jsme měli menší pauzu, pátý den jsme měli karneval na lyžích. Skoro všichni byli buď kočka nebo myš, včetně mě. Pak večer jsme měli denní rozkaz jako každý den. Až všichni učitelé odešli, tak jsme si tam rozjeli svoje bomby. Chvíli se tam smálo a pak brečelo, ale spíš brečelo kvůli tomu, že naši deváťáci odchází. V 10 hodin jsme to museli ukončit. A pak nastal ten den, na který se nikdo netěšil – den odjezdu. Byl to super týden, tolik kamarádů a kamarádek, s kterými jsem se tam začala bavit!!! No prostě děkuju. Až na to, že teď mě bude o to víc mrzet, když budou odcházet. Můj první lyžák se školou Lužice pro mě bude nezapomenutelný. Nezbývá mi nic jiného než ohodnotit lyžák,kterému dávám sto procent z deseti a rozloučit se s vámi. Přeji vám, ať máte taky tak nezapomenutelný lyžák jako jsem měla já.

Anna Maděrová 7.třída

« 1 z 9 »